Studie v oblasti Bachovy terapie

research-slide-pencil-996x337

Studie v oblasti Bachovy terapie

Studie v oblasti Bachovy terapie

Celá oblast alternativní medicíny trpí nedostatkem kvalitních výzkumů, které by potvrzovaly či vyvracely její účinky. To může být interpretováno tak, že alternativní medicína není účinná, stejně tak to však může poukazovat pouze na množství nedostatků ve výzkumu, které se v této oblasti vyskytují. Velkou roli v tom hraje etika, stejně tak nedostatek metodologických postupů, které by se pro tuto oblast hodily. Přesto od roku 1979 začaly v oblasti Bachovy terapie vznikat první klinické studie. V tomto článku bude zmíněno několik zahraničních studií prokazující účinky Bachovy terapie.

 

Weisglas (1979)

První dobrovolnická studie vznikla v roce 1979 a zabývala se dopadem Bachovy terapie na kreativitu a pocit tzv. well-being. Do studie se zapojilo 39 dobrovolníků, kteří byli náhodně rozděleni do 3 skupin:

  • placebo skupina
  • skupina, která dostávala 4 Bachovy esence
  • skupina, která dostávala 7 Bachovy esence

Mimo kreativitu a well-being, se Weisglas zaměřil u dobrovolníků také na jejich systém vnitřního přesvědčení, tedy, jak moc oni sami terapii věří. Tím se snažil zohlednit efekt placeba.

V porovnání s placebo skupinou, dobrovolníci, kteří dostávali Bachovy esence vykazovaly zvýšení v oblasti kreativity i well-being. Zajímavé je v tomto případě zjištění, že výsledky byli nezávislé na vnitřním přesvědčení účastníků. To podle autora poukazuje na fakt, že Bachova terapie není jen otázkou placeba.

 

Von Rühle (1995)

Von Rühle se ve svém výzkumu zaměřil na odlišnou oblast populace. Pro svou studii si zvolil 24 těhotných žen, které byly minimálně 5 dnů po odhadovaném termínu porodu. Všechny prožívaly své první těhotenství.

Výzkum se zabýval dopadem Bachovy terapie na strach z porodu, vnímání bolesti a obecný pocit well-being. Zohledněno bylo datum porodu žen, způsob porodu i medikace, kterou ženy užívaly. Studie zahrnovala jak testovou skupinu, tak kontrolní skupinu. Ženy proto byly rozděleny do 3 náhodně utvořených skupin:

  • skupina, která dostávala individuálně namíchané esence (skupina BFR)
  • skupina, které se dostávala pouze pozornost personálu
  • kontrolní skupina (bez jakékoliv intervence)

Výsledky ukázaly, že v porovnání se dvěma dalšími skupinami, ženy ze skupiny BFR vykazovaly snížení v oblasti vnímaní bolesti. Tíhly také následně k menší potřebě asistence při porodu a vykazovaly menší míru úzkosti.

 

Campanini (1997)

Tato studie zahrnovala 115 účastníků s diagnózou deprese či úzkostné poruchy. Všem byla namíchána individuálně kombinace 5 esencí a jejich stav byl následně pozorovaný a hodnocený ze strany terapeutů. Konečný stav pacientů na základě posouzení symptomů byl označen třemi způsoby: žádné zotavení, částečné zotavení a úplné zotavení.

Přestože výzkumy a historie pacientů ukazuje, že dané nemoci jsou převážně přechodné, v této studii 89% pacientů spadalo do skupiny částečné zotaveníúplné zotavení. U většiny z nich došlo k výraznému zlepšení v prvních 18 týdnech.

V rámci této studie je také zajímavé poukázat na to, že stejně jako Weisglas, také Campinini zohlednit ve výzkumu vnitřní přesvědčení pacientů ohledně Bachovy terapie. Stejně jako v první studii, také on nenašel žádné spojení mezi výsledky terapie a vnitřním přesvědčením. Například mezi pacienty, kteří nevykázali žádné zlepšení v průběhu terapie, 90 % z nich vykazovalo před začátkem terapie silné vnitřní přesvědčení o účincích Bachovy terapie. To dle autora posiluje názor, že Bachova terapie není jen otázkou placeba.

 

Cram (2001)

Studie Crama se také svým působením zaměřila na lidi s depresí. Do výzkumu bylo zařazeno 12 účastníků, u kterých se zjišťoval vliv Bachovy terapie na jejich kvalitu života.

Během prvního měsíce studie se účastníkům dostávala běžná péče, která byla součástí jejich léčby (psychoterapie, antidepresiva). Během následujícího druhého měsíce byla účastníkům mimo běžnou léčbu zařazena Bachova terapie, individuálně zaměřená. Tato kombinace trvala 2 měsíce. Po ukončení byla u pacientů pomocí standardizovaných testů zjišťována míra deprese.

Přestože někteří z pacientů měli za sebou již dlouhodobou historii deprese, u všech došlo ke zmírnění příznaků deprese během tohoto dvouměsíčního období, kdy dostávali jak běžnou péči, tak Bachovy esence. Zařazení Bachovy terapie bylo spojené se snížením 50 % příznaků deprese v rámci hodnocení standardizovanými testy.

 

Cram (2001)

V jiné studii se Cram zaměřil na 24 zdravých dobrovolníků a snažil se zjistit dopad terapie na stres. Oproti jiným výzkumům však tato studie byla první, která stres dobrovolníků zkoumala pomocí electromyografu, tedy na základě fyziologické změny. Tento princip užívá například také polygraf neboli detektor lži.

Výsledky studie ukázaly signifikantní pokles fyziologických odpovědí organismu spojených se stresem u dobrovolníků, kteří užívali Bachovy esence.

 

Metha (2002)

Pozdější studie zkoumala vliv Bachovy terapie na děti s ADHD. Zapojeno do ní bylo 10 dětí ve věku 5 až 12 let, které byly částečně podrobené hospitalizaci. Všechny děti po celou dobu užívaly svou běžnou medikaci spolu s Bachovými esencemi či placebem, podle následného rozdělení:

  • skupina, která dostávala Bachovy esence
  • skupina placebo

Míra symptomů byla posouzena po 3 týdnech a následně po 3 měsících pomocí standardizovaných škál a testů. Po ukončení studie byly 3 děti z 5, které užívaly Bachovy esence, označeny jako „bez příznaků“, nebyly nadále hospitalizované a byla jim odebrána medikace. Ve skupině placebo naopak 3 z 5 pokračovaly v hospitalizaci a medikaci. Zbylé 4 děti nebyly hospitalizované, ale nadále užívaly medikaci.

 

Masi (2003)

Americký psycholog Mark Masi provedl malý interní výzkum na svých pacientech, kteří trpěli depresí. Do psychoterapie, kterou klienti podstupovali, zařadil také Bachovu terapii. Přestože klienti trpěli chronickou depresí, tedy po dobu více než 2 roků, u obou Masi zaznamenal signifikantní snížení příznaků deprese po tom, co byly esence přidány. Tento progres byl měřený pomocí standardizovaných testů

 

Halberstein et al. (2007)

Studie Harberstein a kolegů zkoumala vliv užívání esence Rescue Remedy na úzkost. Do studie bylo zapojeno 111 lidí ve věku od 18 do 49 let. Ti byli rozděleni do dvou náhodně utvořených skupin:

  • testová skupina, která užívala Rescue Remedy
  • kontrolní skupina, která užívala placebo

Všichni účastníci byli před výzkumem i po jeho dokončení podrobeni testu na zjištění míry úzkosti. Výsledky ukázaly, že k poklesu míry úzkosti došlo u obou skupin. K výraznějšímu poklesu příznaků úzkosti u testové skupiny s Rescue Remedy došlo v porovnání s kontrolní skupinou v případech, kdy byla u účastníků naměřená nadměrná míra úzkosti již před počátkem studie.

 

Howard (2007)

Ve stejném roce se Howard zaměřil na vliv Bachovy terapie na vnímání bolesti a emoční pohodu. Do výzkumu bylo zapojeno 41 lidí, kteří trpěli chronickou bolestí. Účastníci podstoupili Bachovu terapii po dobu 3 měsíců.

Výsledky ukázaly, že 19 z nich zaznamenalo výrazný útlum chronické bolesti vlivem Bachovy terapie. Dále téměř 88%, tedy 36 účastníků, zaznamenalo zlepšení v oblasti emočního prožívání a pohody.

 

Yang, Wang (2012)

Studie Yang a Wang se pokusila zjistit vliv Bachovy terapie na rovnováhu parasympatického a sympatického nervového systému. Konala se v Thaiwanu a byla provedena na 7 zdravých ženách ve věku 22-30 let. Ty byly před začátkem rozřazené náhodně do dvou skupin

  • testová skupina (s bachovými esencemi)
  • kontrolní skupina (placebo).

Výzkum probíhal po dobu jednoho měsíce. Data byla ženám sejmuta před začátkem a po ukončení. Výsledky poukázaly na snížení činnosti sympatika a zvýšení činnosti parasympatika u žen testové skupiny. To poukazuje na možný vliv Bachovy terapie na stres, který se pojí se zvýšenou činností sympatického nervového systému.

 

Vilas (2014)

Další výzkum se snažil zjistit dopad Bachovy terapie na pacienty s diagnózou Diabetes mellitus druhého typu. Konkrétně dopad na hladinu lipidů a glukózy. Do studie bylo zapojeno 200 účastníků rozdělených do dvou skupin:

  • testová skupina (s bachovými esencemi)
  • kontrolní skupina (placebo)

Studie probíhala po dobu 8 týdnů, terapie byla označena za úspěšnou, pokud došlo ke snížení hladiny glukózy a lipidů. Obě skupiny byly porovnatelné na základě všeobecných měřítek (typ diabetes, věk, pohlaví, hladina cholesterolu, krevní glukózy,..). Výsledky ukázaly, že ve skupině, která užívala Bachovy esence došlo ke snížení hladiny patologické krevní glukózy, celkového cholesterolu a triglyceridů. To dokazuje, že individuální Bachova terapie může přispět k efektivnější léčbě a péči o pacienty.

 

Balgobin (2015)

Studie z roku 2015 byla provedena ve spolupráci s Bachovým centrem a zaměřila se na lidi s rizikovým povoláním, kteří jsou každý den vystaveni stresovým situacím. Mezi takové profese byly zařazeni záchranáři, nemocniční sestra, policisté i hasiči. Účastníci byli rozděleni do dvou skupin:

  • skupina, která užívala individuálně namíchané bachovy esence
  • skupina, která užívala esenci Rescue Remedy

Výzkum probíhal po dobu 3 měsíců, míra zatížení a úroveň stresu byla posuzována pomocí standardizované metody. Výsledky ukázali, že 73% účastníků z těch, kteří studii dokončili vykazovalo nižší míru stresu.   

 

 

Zdroje:

Balgobin, S., H. (2015). The impact of Bach flower remedies on stress among emergency nad health service workers. British flower & vibration essences association. Získáno z http://www.bachcentre.com/centre/research_2015_08.pdf

Campanini, M. (1997). Therapia noc i fiori di Bach: risultati di un monitoraggio su 115 pazienti. La Medicina Biologica, 3, 37-43.

Cram, J., R. (2001). A Psychological and Metaphysical Study of Dr. Edward Bach’s Flower Essence Stress Formula. Subtle Energies. 11, 1.

Cram, J., R. (2001). Flower essence therapy in treatment of major depression: preliminary findings. International Journal of Healing and Caring, 1, 1-18.

Halberstein, R., DeSantis, L., Sirkin, A., Padron-Fajardo, V., & Ojeda-Vaz, M. (2007). Healing With Bach® Flower Essences: Testing a Complementary Therapy. Complementary Health Practice Review, 12(1), 3–14.

Howard, J. (2007). Do Bach flower remedies have a role to play in pain control? Complementary Therapies in Clinical Practice, 13(3), 174–183.

Masi, M., P. (2003). Bach flower therapy in treatment of chronic major depressive disorder. Alternative Therapies. 9(6), 108-109.

Metha, S., K. (2002). Oral flower essences for ADHD. Am Ac of Child and Adolescent Psychiatry, 41(8), 895.

Rühle, G. (1995). Pilot study on the use of Bach flower essences in primiparae with post-date pregnancy. Erfahrungsheilkunde. 44, 854-860.

Vilar, M., M. (2014). Using Personalized Bach Flower Therapy for Diabetic Patients with Dyslipidemia. Získáno z http://www.flowersociety.org/mahia.html

Weisglas, M. S. (1979). Personal growth and conscious evolution through Bach flower essences. PhD Thesis

Yang, S., & Wang, Y. (2012). P02.177. Effects of Bach Rescue remedy on cardiac autonomic balance in healthy women. BMC Complementary and Alternative Medicine, 12, P233.

 

O AUTOROVI

Káťa Brychová

Kateřina Brychová – studentka psychologie a proškolená terapeutka Bachova centra. O Bachovy esence se zajímá již delší dobu a své vzdělání neustále rozšiřuje. Nyní nabízí pravidelně své konzultace jak dospelým, tak rodičům dětí. Postupně publikuje články o Bachových esencích na našem blogu.

ŽÁDNÉ KOMENTÁŘE

Komentáře zakázány.