Proč jíst živé potraviny?

Většina lidí „západní kultury „ si potraviny a tedy i pokrmy vybírá podle
momentální chuti, příležitosti, či ekonomického aspektu. Naopak většina lidí „východní kultury“ si vybírá potraviny podle potřeby svého těla. Při svém pobytu
v Indii jsem tomu byla mnohokrát svědkem, a tomuto pohledu na potraviny se učí
již děti, takže vybírat si potraviny podle potřeby těla je těmto kulturám
naprosto vlastní. A co dominuje v jídelníčku těchto lidí? Jsou to na prvním
místě živé potraviny. Co to jsou živé potraviny ?, Jsou to potraviny ,které
nejsou tepelně upraveny, což je přirozené pro zvířata, ale co lidé ? Tepelně
upravené potraviny jsou mrtvé potraviny – jejich chemické vlastnosti se tepelnou
úpravou budˇ změnily nebo zcela zničily a nemají pro naše tělo téměř žádnou
nutriční hodnotu, pouze svým objemem naplnily a zároveň zatížily náš zažívací
trakt,slinivku a játra.Trávení a vylučování takové potravy pak připravuje tělo o
životně důležitou systémovou energii. Většina pokrmů které přijímáme tepelně
upravené změnily svoji blahodárnou zásadotvornou vlastnost a stávají se
kyselinotvornými. Čím více kyselinotvorných potravin jíme, tím se stává naše
vnitřní prostředí kyselejší. A toto prostředí je ideální pro růst nejrůznějších
mikroorganismů, především však plísní, tvorbu hlenů,což vede k ucpání tkání v
celém těle (hlenem plníme především plíce, dutiny, zvukovod a oblast
krku, posléze i střeva). Zde se pak začnou množit parazité, přibývá bílých
krvinek a tvoří se záněty, které v neposlední řadě mohou vést k nádorovému
onemocnění. Naše tělo samozřejmě chce toto kyselé prostředí nějak zneutralizovat
a odebírá jednotlivé stavební prvky z nejdostupnějších „součástek“ našeho těla,
jako jsou, vlasy, nehty, zuby a kosti. Jedním z důvodů, proč u nás nastala epidemie osteoporózy / řídnutí kostní hmoty/ je překyselení našeho těla. Živé
potraviny naopak jakmile jsou stráveny, uvolňují především vápník, hořčík, sodík
a draslík, přičemž vyvolávají hlavně alkalickou reakci a vytvářejí alkalické
prostředí. Člověk by měl být nejen zásadový, ale hlavně „zásaditý“. Zásaditost se
projevuje v pH moči, krve, slin, kloubního mazu, mozkomíšního moku a trávicích
enzymů, kromě žaludečních šťáv. Zásadité prostředí v našem těle je klíčem ke
zdraví, a to umí jen živá, neupravená strava. Je-li naše strava mrtvá konzumujeme
biologické nutriční doplňky. Způsob jakým se dnes pěstují potraviny je opravdu
trochu zvláštní – ovoce se sklízí nezralé, aby zvládlo transport, popřípadě se
ještě ošetří chemicky, půda je znehodnocena průmyslovými hnojivy, které přechází
do plodin a poté do našich těl, atd. Proto živá potravina ve formě ječmene, bez použití aditiv,
vyrobena tou nejekologičtější cestou nám nabízí z přírody to nejlepší. Tím
získáme všechny potřebné stavební kameny pro stavbu a funkci zdravého organismu
plného vitality. Já osobně plně souzním při terapii svých pacientů s větou
Thomase Edisona: „V budoucnu lékař nebude svým pacientům předepisovat žádné
léky, ale probudí v nich zájem o péči o lidské tělo, stravu a příčiny a prevenci
nemocí“. Poté, co jsem zelené potraviny poznala jako lékař i jako jejich konzument si myslím, že budoucnost už nastala!

MUDr. Zipserová Jarmila