Dr. Edward Bach

Život zakladatele Bachovy terapie Dr. Edwarda Bacha

 

Edward Bach se narodil 24. září 1886 v městečku Moseley nedaleko Birminghamu. Už jako malý chlapec byl velkým milovníkem přírody a tato láska ho provázela po celý zbytek života. Často se procházel, pozoroval stromy a rostliny.

Po ukončení Winterloe School v Moseley se rozhodl pro studium medicíny. Velice rád pomáhal lidem a věřil, že lékařství se stane jeho životním posláním. Aby si vydělal na školné, rok pracoval v továrně svého otce a podílel se na prodeji výrobků. Pozoroval životy dělníků a nakonec získal mnohem více, než jen potřebné peníze ke studiu. Začal si více všímat lidských emocí a prohloubil tak svou schopnost empatie.

Na lékařskou fakultu v Birminghamu nastoupil roku 1906 a studia dokončil o šest let později na univerzitě v Londýně. Převzal pozici chirurga na pohotovosti v National Temperance Hospital a pracoval na vlastní výzkumné činnosti.

1268130639_3

Lékař a homeopat Edward Bach

 

V průběhu první světové války pečoval o raněné. Jelikož sám pro své zdraví nebyl do vojenské služby povolán věnoval veškerý čas u lékařských lůžek. Kladl si otázku, jak je možné že stejné léky u různých lidí mají jiné účinky. Proč se někteří uzdraví rychleji a jiní nikoliv, přestože jejich fyzický stav je totožný. Často si dlouze povídal s pacienty a začal si naplno všímat lidské individuality. Byl zcela pohlcen svým posláním, avšak velká zátěž si vybrala svou daň. Roku 1917 Bach zkolaboval a objevili se u něj příznaky vážné choroby.

Lékaři mu dávali malou naději na přežití, ale on odmítl svůj boj vzdát. Velmi rychle opustil nemocniční lůžko a vrátil se k práci. Cítil vnitřní odpovědnost dokončit svá bádání a nechtěl ztratit jediný okamžik. Díky pevnému životnímu cíli sílil a nakonec nemoc přemohl. Tento okamžik se pro něj stal klíčovým životním zlomem, který položil základní kámen jeho myšlení.

 

Po zotavení se Bach věnoval svému výzkumu střevních bakterií. Pracovat krátce jako patolog a bakteriolog, a vedl vlastní ordinaci. Často utíkal z rušného města do místních parků. Rád se navracel k přírodě, dlouhé hodiny se procházel a přemýšlel nad její silou. Roku 1919 nastoupil do Londýnské homeopatické nemocnice, kde se poprvé setkal s myšlenkami otce homeopatie Samuela Hahnemana.

 

Po přečtení díla Organon se ještě hlouběji ponořil do svého výzkumu střevních bakterií. Zkombinoval základní principy Hahnemana se svými odbornými znalostmi. Rozhodl se připravit homeopatické očkovací látky a dočkal se velkého úspěchu a uznání ze strany veřejnosti i kolegů. Nové léky, tzv. 7 Bachových nosod, se užívají dodnes a jsou známé po celém světě.

Jeho práce tímto teprve započala. Přestože vystudoval medicínu, jeho život se začal ubírat jiným směrem. Snažil se zaměřit na člověka jako na celek a začal pátrat po příčinách nemocí. Chtěl zjistit souvislosti mezi lidskými emocemi, náladami a jejich dopad na fyzické tělo. Klasická medicína se až příliš soustředila na hmotné tělo a opomínala člověka, který se ukrývá uvnitř. Bach se od ní začal pomalu odklánět.

 

Roku 1922 se Bach vzdal místa v homeopatické nemocnici a otevřel si vlastní laboratoř. Chtěl se naplno věnovat svému bádání, přestože nadále přijímal své pacienty a nabízel konzultace. Psal odborné články a své poznatky předával svým kolegům a studentům. Brzy vyslovil předpoklad, že lidi lze rozdělit do povahových typů a proto každého jedince můžeme léčit podle jeho psychického rozpoložení. Chtěl nahradit nosody čistými, přírodními látkami.

V té době se Bach stal uznávaným a hledaným lékařem v celé Británii. Přestože jeho praxe a kariéra dosahovala vrcholu, roku 1930 se rozhodl všeho zanechat a odstěhoval se na venkov. Byl odhodlaný zbytek života věnovat nalezení rostlin, které by pomohli léčit povahové typy každého člověka a s tím i nemoci, které je doprovází. Ještě téhož roku publikoval jednu ze svých nejznámějších publikací Heal Thyself (Uzdrav se!).

 

Zbytek svého života strávil na mnoha místech Walesu. Objevoval květiny a jejich esence podával svým pacientům. Roku 1932 zveřejnil knihu Free Thyself (Osvoboď se!) a The twelve Healers (Dvanáct léčitelů). Ze stejného roku je známé také jeho jednání s lékařskou komorou. Bach už nadále necítil souznění s klasickou medicínou, proto pořádal o vyřazení svého jména z rejstříku lékařů.

41-e1400534308567

Bachovo centrum – Mount Vernon

Hledání léčivé síly přírody se stalo jeho životním cílem. Denně se procházel v zahradách. Jeho tělo i duše získaly pomalu na obrovské citlivosti a byl schopen naladit se na vibrace konkrétních květin. Postupně nacházel jednu léčivou sílu za druhou a pomáhal lidem z širokého okolí.

Roku 1934 se přestěhoval do Mount Vernonu, kde se dodnes nachází sídlo Bachova centra. Založil si vlastní zahrádku a doplnil zde svůj systém léčby o zbylé esence. O rok později byl se svou prací dokončen. Charakterizoval lidské emoce a přišel s účinným a velice jednoduchým způsobem samoléčby. Své pacienty se vždy snažil naučit porozumět vlastnímu tělu.

Zemřel roku 1936 a svou životní práci tak zanechal v rukou svých přátel a asistentů Nory Weeksové, Mary Taborové a Victora Bullena. Ti se zasloužili o to, že se i dodnes zachovala jeho původní receptora. Bach tak naplnil své životní poslání – dodnes pomáhá lidem po celém světě.